Menza – symbol stravování na VŠ

12.11.2012 | Luděk Stránský

Ke studiu na vysoké škole patří neodmyslitelně menza – často idealizované občerstvovací místo, kde studenti zaženou hlad za nízkou cenu. Už na střední škole jsem slýchal příběhy o polévce za pět korun a velké výběrové nabídce. Jak je tomu na Univerzitě Palackého v Olomouci? Jak by možná podotknul známý český kuchař z televizní reality show: „Žádná velká gastronomie se tu neodehrává“. Avšak hned je nutno dodat, že z pohledu stanovených cen bychom logicky žádné velké kuchařské umění ani neměli očekávat. Pokud zrovna nenarazíte na frontu hladových studentů, dá se říci, že stravování v menze je rychlé, dále také cenově přijatelné a kvalitou jídla ucházející. Největší výhodou je samozřejmě fakt, že nemusíte mýt špinavé nádobí.

Celý systém stravování v menze je poměrně snadná záležitost. Zaprvé musíte mít funkční ISIC a na něm nabitý dostatek peněz (peníze můžete vložit na ISIC buď u vrátných na kolejích či na pokladně v menze). Jídlo si poté můžete objednat buď přímo v menze nebo už předem pomocí všemi oblíbeného STAGu. Pokud si objednáte den předem, máte na výběr navíc z obědových jídel, která si už v den výdeje nelze objednat.

Studenti UPOLu mají na výběr ze čtyř menz, a to hlavní menzy na 17. listopadu, menší menzy Šmeralova, která se nachází hned vedle, a menz na Neředíně a v Holici. Více o jednotlivých otevíracích dobách a dalších informacích na http://www.skm.upol.cz/stravovani/.

Ceny polévek se pohybují od šesti do osmi korun, hlavní jídla stojí od 25 korun až do téměř 70 korun. Dále jsou v nabídce různé saláty a kompoty, jejichž ceny se pohybují od šesti do dvaceti korun. Kromě obědů a minutek máte možnost využít nabídky teplého bufetu, který je od letošního akademického roku novinkou.

A jaká je tedy kvalita jídla v menze? Především záleží na druhu jídla a samozřejmě na chuti každého studenta či studentky. Zde překládám pár svých osobních postřehů. Směsím s kuřecím masem se raději vyhýbám, solamylové omáčky úplně nevyhledávám. Steaky, které se řadí mezi nejdražší jídla menzy, jsou masíčka o velikosti dětské dlaně, navíc často příliš vysušená. Také nejsem fanoušek smažených jídel, takže při objednání „tresky s brokolicí a sýrem“ jsem byl opravdu překvapen, když se ryba skrývala ve zlatavém obalu s jakýmsi sýrovým „krémem“. Přesto však znovu navštívím menzu s přáním, že tentokrát budu mít při výběru štěstí a dobře se najím.